Prožijme znovu zázrak jménem Semafor. S porozuměním. Pavel Klusák, hudební publicista a jeden z našich nejoceňovanějších odborníků na vztah hudby a společenského dění, vloni vydal knihu zabývající se společnou tvorbou Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Fenomén divadla Semafor vtrhl do šedesátých let jako zjevení, které ztělesnilo touhu československé společnosti po svobodě a uvolnění. Písničky dvojice Suchý & Šlitr si stejně jako odvázaný duch divadla záhy získaly výjimečnou popularitu — až takovou, že opatrná dobovámédia rezignovala a Semafor přijala. Divadlo nabízelo mnohé: nové hvězdy Waldemara Matušku, Evu Pilarovou či Hanu Hegerovou, ale také svébytné neherectví Suchého a Šlitra. Jejich písně se staly vpravdě všelidovým majetkem a „šlitrovky“ pevně srostly s každodenním životem napříč československou společností. Přestože řada publikací na toto téma již vytvořena byla, Klusákova nová kniha je v mnoha ohledech výjimečná. Například v tom, že nabízí archivní materiály, které často zapadly v pozůstalostech a osobních vlastnictvích, ale také v tom, jak skrze příběh Suchého a Šlitra ukazuje tehdejší dobu. V průběhu besedy nás tak Klusák provede dekádou šedesátých let, rozebere kulturní i společenský vliv Semaforu, ale také objasní některé nejasnosti a mýty.